Vstal jsem a svět se mi vznášel...

neděle 15. září 2013 09:00

Snaha o článek, který má duchovní přesah, ačkoliv si za cíl neklade nic víc, než vylíčit posun, který učinil samotný pisatel od naprostého neznaboha až přes jistou fázi víry v krásu a umění.

Je mi už od přírody proti srsti vše, co je proti selskému rozumu. Nemám rád nezpochybnitelné myšlenky, ať je to v práci, ve škole, anebo jen v rámci jakékoliv volnočasové činnosti.

Možná si říkáte, proč to všechno píšu. Nikdy jsem nebyl nikterak políbený duchovním křesťanským životem. Nicméně, co se mým rodičům nedá vytknout, je jejich snaha nalákat mě na duchovní hudbu. Už od pubertálního věku (představte si, co to znamená), jsem poslouchal Hradišťan, Luboše Pospíšila, Spirituál kvintet a další.

Hradišťan je ovšem celoživotní láska. Jejich písně jsou jako Bible, která se dá poslouchat. Jsou natolik živé a instrumentální, že člověk žasne nad jejich rozměrem. Jejich dokonalá spojení s filharmonií, Skácelovou poezií, kapelou z Altaje, Africkými rytmy a Diju Platijesem. Vždycky, když mám pocit, že člověk nemůže najít cestu, tak si zapnu některé z jejich alb a nechám se okouzlit. Pokaždé najdu něco jiného a pokaždé to stojí za to!

Jestli ale některá píseň nemá chybu, tak je to Plavající svět - píseň o ohni, vodě, vůni, která se neobejde bez lásky. Ta píseň mi připomíná mé dva přátelé, které jsem toto léto získal. Jeden plive oheň a ková a druhý uznává tradice a holduje folklóru.

Ostatně co víc si může mužské srdce přát - ovoce, vodu a vůni.

Najednou slyšíte ten fusion a máte z něho radost.

Jedná se nádhernou moravskou cimbálovku, doplněnou o africké hudebníky. Muzika, která rozproudí i největšího páprdu, a to ani nemluvím o textu, který je plný životních mouder zhmotněných v jedné písni.

Písně Hradišťanu se zabývají vždy velkými tématy. Celé jsou o koloběhu, o zemi, narození, životě na zemském povrchu a o následném pohřbívání do země. Řeší nebe nad námi i hřbitovy plné padlých.

Reklamní blok:

A. S. Žhnoucí jako horečná rána za úsvitu čí objímáš zeměpás vůně tvého chřípí je sladkost vonných květů sedm závojů a sedm krás sedm pekel sedm nebes sedmkrát zeměpás kdo jen zcuchal ti tvůj temný vlas
Stanislav Hampl

Stanislav Hampl

Stanislav Hampl

Můj blog chce být trošku jiný, a zároveň chce ukázat svět okem studenta a zprostředkovat občas i nějaký další rozměr v podobě pohledu do světa literatury.

Student, který rád píše

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora

Co právě čtu

  • Michel Tournier - Pátek aneb lůno Pacifiku
  • Oldřich Mikulášek - Agogh

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky