Co káva spojí, člověk nerozdělí

středa 8. leden 2014 09:00

...

Několik zápisků z prosincového hektického čekání na Vánoce. Díky své práci jsem se mohl účastnit akce Gypsy Spirit. Celý večer nevyšel z údivu a okouzlení. Čekal jsem, zdali o udílení cen poreferují i internetová média, ale k jejich škodě s ničím nepřišla, tak píšu sám o tom i o jiných věcech...

Gypsy spirit má duši

V prostorách Pražské křižovatky se odehrál večer plný temperamentní hudby i velkých činů. Přesně to, co jsem potřeboval, aby mi zvedlo náladu a abych si uvědomil, že i práce za kávovarem může mít cenu a rozdávat radost. Obzvlášť, když jsem den předtím měl chuť se vším, co jsem kdy udělal, seknout.

Příjemným večerem provázela Leila Abbasová. Celý se konal pod záštitou Nadace Michaela Kocába a Otevřená společnost, o. p. s. Najednou jsem si uvědomil, že co můžete pro komunitu udělat víc, než ji ukázat, že je sama o sobě silná a semknutá. Rozdávaly se ceny v několika kategoriích. Pro neziskovku, město, čin, novináře a další. Mezi předáváními byla připravena hudební čísla kapely Guločar, Pavla Šporcla s romskou cimbálovkou.

Najednou jsem pochopil, že v dnešní době, v zemi, kde je možné, aby vyšel naprosto smyšlený a neověřený článek o tom, jak pokladník romské strany ukradl kasičku a převezmou ho i internetové servery, které si zakládají na své dlouholeté tradici a vysokém počtu čtenářů, je nutné informovat právě o pozitivních činech a případech, které se napovrch nedostanou.

Velmi důležité pro mne bylo, že cenu pro osobnost vyhrál in memoriam Emil Cina, který se nesmazatelně zapsal mezi evropské (romské) spisovatele. Zprávu o jeho smrti jsem téměř nezaznamenal a až díky předávání jsem se dostal k jeho zajímavé tvorbě. Další zajímavým oceněným byl novinář František Kostlán, jehož investigativní tvorbu je potřeba akcentovat, zvlášť v době, kdy lidé sotva čtou krátké vzkazky ze serverů vycucávající informace z druhé ruky.

Mo baristas, Drop coffee a Knihex 

Další věc, co mne v prosinci potěšila, bylo tričko z projektu Mo baristas. Díky Ti, Jardo! Jsem rád, že se do něj všichni pustili s takovou vervou a setkal se v naší kotlině s velkým ohlasem, který vyústil v nutný sukces celé akce. Doufám, že se z toho vytvoří příjemná tradice, která provoní kávou sychravý listopad a dá mu trošku šmrnc.

P106546403.jpg

Naše rodinná Mo sbírka

Jinou kratochvílí, kterou jsem si v prosinci krátil dlouhou chvíli, byla pumou zakoupená káva v Emě. Z produkce švédské pražírny Drop coffee. Guatemala La Folie. Zrno světlé jako polární záře a trošku problém v ručním mlýnku, až jsem se bál, že se mi rozklíží kamení. První šálek z dripu nebyl nikterak příjemný, postupem času jsem zjistil, že se zvyšujícím množstvím se ztrácí počáteční svírává plytkost a rozvíjí se příjemné ovocné a velice jemné oříškové tóny. Jak se tak říká – všechno chce svůj čas. Poslední šálek jsem pak téměř oplakal a už dnes vím, že z Drop coffee chci testovat častěji.

P106546002.jpg

Guatemala La Folie z produkce švédské pražírny Drop coffee

Poslední a neméně důležitou akcí, kterou jsem uzavřel venkovkářskou sezónu, byl Knihex v pražských Holešovicích. Jsem velice rád, že tato akce vznikla jako opozitum ke Světu knihy, ze kterého se stala pouze zkostnatělá obr akce, která je smutným dokladem doby, ve které vznikla, protože se bohužel téměř vůbec nezměnila. Na Knihexu jsem potkal mnoho přátel, kteří zde stejně jako já sháněli vánoční dárky. Moje kolegyně Dorka mi poradila Trojjediný prst – sbírku poezie od Elsy Aids z nakladatelství Rubato. S knihou jsem byl natolik spokojen, že jsem ji přečetl hned další den a rozhodl si ji ponechat ve své knihovně.

IMG_20140106_165301_7501.jpgPoezie Elsy Aids


Tyto a jiné akce jsou jenom důkazem toho, že naše občanská společnost, i když to nemá jednoduché, funguje a vytváří hodně příležitostí, při kterých můžete potkat své přátele a další zajímavé lidi.

Reklamní blok:

Mělas na řasách smítko které se rozpustilo pod nánosy tíhy včerejšího večera. Láska a víno toulavý pes co zakop o náš práh a s težkostí sobě vlastní kňučí a lká že slovo není hřích že slovo nezná oka mžik Trvá jen o trochu dýl

 

 
Stanislav Hampl

Stanislav Hampl

Stanislav Hampl

Můj blog chce být trošku jiný, a zároveň chce ukázat svět okem studenta a zprostředkovat občas i nějaký další rozměr v podobě pohledu do světa literatury.

Student, který rád píše

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora

Co právě čtu

  • Michel Tournier - Pátek aneb lůno Pacifiku
  • Oldřich Mikulášek - Agogh

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky